Procesní mapování poskytuje účinný nástroj k identifikaci stávajících procesů v organizaci („jak to je“) a lze ho s úspěchem použít i pro následný reengineering procesů („jak to má být“).

Procesní mapování vyvinula poprvé v praxi využila společnost General Electric a to z důvodu zvýšení své výkonnosti.

Proces je možno chápat jako hodnotový řetězec (nebo lépe hodnototvorný řetězec). Každý krok, každá jednotlivá aktivita procesu by měla přinést určitou přidanou hodnotu oproti kroku předchozímu.

Na základě našich zkušeností můžeme uvést několik hlavních pozitivních dopadů procesní analýzy:

• Eliminace duplicitních činností
• Kombinace souvisejících činností
• Eliminace mnohonásobných revizí a schvalování
• Eliminace inspekcí
• Zjednodušování procesů
• Souběžné provádění procesů
• Uplatnění principu tahu
• Provedení outsourcingu neefektivních činností
• Eliminace změn pracovního tempa
• Zřízení multifunkčních týmů